Kdo už tady byl? 

Rodina, přátelé i cizáci a všichni přežili! ;) 

Hanka:  Kátě jsem nejdřív psala, abych s ní zkonzultovala své plány na výlety a bezpečnost. Líbilo se mi ale, jak odpověděla a tak jsem ji nakonec požádala, jestli nemůžeme podniknout nějaký výlet společně. Byla velmi flexibilní a také přihlédla k mým přáním ohledně toho, co bych chtěla vidět. Strávily jsme společně nádherné odpoledne, při kterém jsem se dostala i na místa, o kterých jsem vůbec netušila a zároveň se dozvěděla spoustu věcí o životě v Kapském městě. Byla jsem nadšená a ještě jednou moc děkuju za všechno!

Hanička: Pamatovat si všechna místa, která jsem za ten týden plný krásy navštívila, ani nejde. Okouzlila mne. Ta část JAR, kde Stolová hora ráno vítá den valící se mlhovou lávou, první paprsky slunce odráží nekonečný modravý oceán a vůně lahodné kávy tě láká z každičké kavárničky skryté uprostřed živelné přírody. Ta mi přirostla k srdci.
Jasně, že hlavně díky Kate, která mne ubytovala v malebném domě, kde jsem měla soukromí a současně jsem kdykoliv byla přítomna v rodinném kruhu, pokud jsem stála o společnost. A to já ráda. Provedla mne místy, na která jsem se vracela a mohla tak myšlenkou zabloudit na svou první návštěvu této krásné země. To bylo něco! Říct si… jooo, tady to znám. Ale co teprve to nové, pro mne poprvé. Tušila jsem, že mne čeká báječný čas, kdy poznám zas kousek víc, jenže tolik? Hory, stromy, květiny které provoní nekonečně dlouhé kopce, smutnou přírodu po požárech, zvířata, která jsou divoká, ale stejně zvědavá jako ty. Kavárny, trhy, farmy, přírodní park, známou cestu kolem oceánu, pláže tak rozlehlé, že je ani ze skály nevyfotíš a místa, co tě lákají… lidé milí, otevření. Rádi se s tebou seznámí, poradí, promluví tak, aby ses cítil dobře. Ano, viděla jsem i bídu, nemoc, bolest v očích, rozdělení společnosti.. stejně jako u nás. Stejně jako jinde. Procestovala jsem kousek země. Kousek světa, do kterého se ráda vrátím.